Výsledky za poslední dobu

20. června, 2015 Závody 6 minut čtení

V poslední době jsme Vás moc neinformovali o závodech, kterých jsme se účastnili a tutu chybu bychom chtěli napravit, tak vám přinášíme výčet toho nejdůležitějšího, co se na uplynulých závodech odehrálo.

Soběsuky 7. místo

Do Soběsuk se naše družstvo starších žáků vydalo 20.6. Již od začátku bylo jasné, že konkurence na těchto závodech bude velmi silná. Ukázalo se, že jsme se nemýlili. Útok se nám příliš nepovedl a dosáhli jsme času rovných 22 s, což je čas, který by nám na většině soutěží zajistil stále pěkné umístění, ale v Soběsukách stačil pouze na 7. místo. To nás ovšem neodradilo a s chutí jsme se pustili do dalších závodů.

Dobromilice a Vícov – stříbrný double

Přesně týden po závodech v Soběsukách, tedy 27.6. se v našem dosahu konaly dvoje závody, dopoledne v Dobromilicích a odpoledne ve Vícově. V Dobromilicích proběhlo vše v dobré náladě za vydatného přispění notoricky známého komentátora „Rádia Kykyryký“. Nás útok byl velmi zdařilý, ale bohužel jsme měli poměrně velký prostřik. Ovšem i přesto jsme dosáhli krásného času 19,63 s, který nám vynesl pěkné druhé místo, hned za družstvem z Víceměřic, které mělo čas 18,01 s.

Soutěž ve Vícově probíhala dvoukolově. Startovali jsme až 8., což nám nevadilo, protože jsme alespoň znali časy ostatních družstev. První útok byl velmi povedený a čas 16,83 nám zajistil jasné vedení v prvním kole. Bohužel při druhém útoku se nám nepodařilo včas spojit savice a útok byl uznán jako neplatný. Do výsledkové listiny se sice počítal ten lepší čas, ale družstvo z Domamyslice narozdíl od prvního kola předvedlo celkem slušný útok, ve kterém nás předčili o necelé 4 setiny sekundy. Tím jsme spadli na druhou příčku a z tohoto dne jsme si odvezli dvě překrásná stříbrná místa.

Doloplazy a Hrochov aneb pro výhru jsou někteří schopni udělat cokoliv

První prázdninovou sobotu jsme se opět vydali na dvoje závody s úmyslem konečně zvítězit. Do Doloplaz jsme přijeli jenom na skok, protože jsme chtěli stihnout i závody v Hrochově, které se odehrávaly téměř ve stejnou dobu. Proto jsme se s organizátory domluvili, že poběžíme mezi první družstvy, ještě v kategorii mladších žáků s tím, že pro diplom a výsledkovou listinu se vrátíme později. Útok jsme odběhli s časem 17,87 a bez jakéhokoliv vědomí o výsledcích ostatních družsev jsme vyjeli vstříc našemu osudu do Hrochova (naštěstí ovšem žijeme v moderní době a později nám bylo sděleno, že jsme se umístili na třetím místě).

Závody v Hrochově probíhaly tradičně v bohaté účasti snad všech sborů z okolí blízkého i dalekého. Samozřejmě také nemohli chybět naši přátelé z Domamyslic, kteří nechtěli propásnout příležitost k tomu znovu nás pokořit. Na závodech v Hrochově bylo již od začátku několik zvláštností. Začínalo to už u pozvánky, kterou organizátoři zaslali dvakrát, v rozmezí asi jednoho týdne. První nebyla ničím zvláštní, klasická pozvánka kde je napsáno kdy se závody odehrávají, pro jaké je to kategorie, výše startovného, že jsou povoleny sportovní hadice a tak podobně. Na té druhé byla ovšem drobná změna. Dole bylo výrazně napsáno, že u kategorie starších žáků budou kontrolovány průkazky a za každého soutěžícího, který bude starší 15-ti let, bude družstvo penalizováno 15 sekundami. Zvláštní je, že tento postup není uveden v žádné příručce o požárním sportu, dokonce ani ve stanovách Hry Plamen, která bývá pro většinu organizátorů takříkajíc svatá. Ovšem naprosto stejný postup již tento rok navrhli organizátoři jiné soutěže, které jsme se také zúčastnili.Což je nanejvýš zvláštní. Teď již ale zpět k průběhu samotné soutěže. Na poradě vedoucích bylo řečeno, že kontrola průkazek bude probíhat namátkově. To jsme ovšem nevěděli, že význam slova namátkově zde znamená každé družstvo, což je ale jenom dobře, protože pokud se zavede nějaké pravidlo, tak by samozřejmě mělo platit pro všechny. Dále zde ještě bylo řečeno, že v průběhu soutěže se nepřijímají žádné protesty, což je také věc kterou schvalujeme, protože proč bychom si chtěli kazit krásné zážitky ze soutěže a hlavně proč bychom to chtěli kazit těm dětem, které se na to těší a je pak pro ně jen těžko pochopitelné, proč jim například nebylo umožněno vyhrát, nebo se umístit na nějakém pěkném místě.

Nyní ale to nejdůležitější, a to samotné útoky. Kontrola průkazek u nás proběhla v pořádku a my jsme dosáhli času 14,92 s, což je zatím náš nejlepší výsledek za tuto sezónu a vůbec nám nevadilo, že družstvo z Domamyslic mělo čas ještě o něco lepší a my byli po prvním kole pouze na druhém místě.

Pak byl ovšem vznešen protest na naše družstvo. Organizátory najednou nezajímalo, že bylo řečeno, že se protesty nepřijímají a jali se vzniklou situaci řešit. Chtěli po nás doložit průkazku jednoho našeho člena i s jeho průkazem zdravotního pojištěnce. To jsme odmítli, protože dle našeho mínění na to oni nemají žádné právo a navíc v pozvánce byly zmíněny jen průkazky, o pojišťovně tam nepadlo ani slovo. Poté, když se pokoušeli odvolávat na směrnice Plamenu, tak nám ani nebyli schopni tyto směrnice ukázat, což je dle našeho souzení poměrně podstatná věc. Nakonec, poté co jim došli argumenty, nám bylo řečeno, že pokud průkaz pojištěnce nepředložíme, tak budeme penalizováni již dříve zmíněnými 15 sekundami. Na to jsme nepřistoupili a s lítostí jsme se s Hrochovem rozloučili a vydali se na cestu domů, protože v takovém případě pro nás nemělo cenu na závodech nadále setrvávat.

Na konec ještě pár slov. Požární sport je samozřejmě sport, ale také je to pro všechny hlavně koníček a také tak trochu styl života. Hasičství je silně spjato s životem na vesnici, ale také ve městě a přilehlých městských částí. Pohárové soutěže, organizované pro mladé hasiče, by měly být pouze místem, kde je dětem umožněno v přátelském duchu poměřit své síly s ostatními družstvy a ne místem, kde proti sobě sbory, znešvářené pouze vinou svých vlastních vedoucích mládeže, bojují jako v nějaké aréně a snaží se vyhrát za každou cenu. A pokud zrovna nemají svůj den, tak se snaží shodit jiná družstva poukazováním na pravidla, která jsou stejně sepsána hlavně pro dospělé a pro požární hru Plamen, ale nikdy nebyla příliš brána v potaz právě u mladých hasičů, kde jde jen o to trochu si zasoutěžit ale hlavně se pobavit a užít si každé závody v požárním sportu, protože to je to jediné o co by mělo ve skutečnosti jít. Tak Vás všechny prosím, nekažte to těm dětem a nedovolte, aby se spory a rivalita mezi Vámi přenášely i na generaci mladých hasičů pod Vámi.